Masopust - Jana Dudová

 

Tak jsem po delší odmlce, kdy jsem se intenzivně věnovala léčbě viróz, vymknutých kotníků, zlomených rukou a podobně, opět zasedla k počítači, abych napsala pár řádků o tom, jak to na naší waldorfské škole chodí...

Jak jsem se už zmínila v článku o slavnosti Sv. Martina, je školní rok waldorfských dětí bohatě protkán šňůrou událostí a slavností spjatých úzce s lidovými tradicemi naší země a našeho kraje.

V předjaří, či chcete-li na konci zimy, nás proto čekal masopustní průvod, kterého jsem se zúčastnila i já s našimi dítky.

 

Přiznám se, že jelikož jsem nikdy žádnou oslavu masopustu nezažila, měla jsem před plánovanou akcí drobnou obavu z toho, co se bude dít, netušila jsem, co mám od průvodu čekat. Přeci jen masopustní oslavy jsou v našich městských končinách už nějakou řádku let považovány za když ne zcela vyhynulý, tak alespoň velmi ohrožený druh. ... a potom - obléci se do maškarního kostýmu a vyjít v něm do ulic mezi lidi, také vyžaduje trošku odvahy.

Kdo nechtěl obléci kostým, šel "v civilu", kdo se rozhodl si to užít se vším všudy, převlékl se za tradiční masopustní "bábu" či do čehokoliv jiného, co měl doma po ruce. Užily si to tedy především děti v přestrojení za čerty, báby, různá zvířata, kašpary a podobně.

Vyrazili jsme jako skupinka maškar od Elektry a šli jsme okruh okolo a skrz Masarykovo náměstí. V průběhu cesty bylo několik zastavení, kdy děti odzpívaly a odříkaly masopustní písně a verše, rozdávaly kolemjdoucím perníčky a jiné pečivo.

Celá událost na mne zapůsobila velmi milým a veselým dojmem. Jak už jsem psala výše, před akcí jsem měla obavu z toho, že půjde o pro mně - dospěláka - poněkud trapnou záležitost (nejsem zrovna z těch, kteří se rádi účastní různých exhibicí a hromadných akcí vůbec). Nyní ale musím konstatovat, že masopustní průvod se v mých očích vydařil, a že jsem moc ráda, že jsem se mohla k ostatním přidat. Bylo to milé setkání lidí (a o to přeci šlo především) - učitelů, rodičů a dětí + kolemjdoucích. Po cestě jsme si mohli popovídat, děti pobíhaly a poskakovaly okolo, bavily se s kamarády a přesto, že počasí příliš nepřálo, vládla příjemná atmosféra. Děkuji všem rodičům a dětem, kteří investovali svůj čas do tvorby kostýmů a účasti na akci a především paním učitelkám, učitelům, vychovatelkám a vychovatelům, kteří to všechno "zpískali" a s dětmi krásně nacvičili.

 

...a pro ty, kdo s námi nebyli, a nemají příliš tucha o tom, co to vlastně je, ten Masopust, připojuji krátký a stručný exkurz (kdo by se chtěl vydat na průzkum masopustu podrobněji, doporučuji Wikipedii, či některý ze spousty jiných internetových zdrojů).

Masopustní období trvá několik týdnů, začíná každý rok přesně den po Třech králích a končí v úterý před Popeleční středou. Konec svátku je tedy stejně jako Popeleční středa pohyblivý. Je to čas všeobecného veselí, tance a hojně prostřeného stolu.

Ukončení a zároveň vyvrcholení několikatýdenního masopustního veselí je pak často nazýváno samotným Masopustem (také známým mj. jako Fašank) a jedná se o poslední tři dny před Popeleční středou. V tuto dobu bývalo veselí vždy největší, hodovalo se, tančilo, v každém jednotlivém kraji se slavilo dle místní tradice trošku odlišně. V poslední den Masopustu, v úterý, se pak konaly (a především na vesnicích stále ještě konají) ony masopustní maškarní průvody skrz celou vesnici, kdy se lidé oblékli do různých tradičních kostýmu a šli od domu k domu, tancovali, zpívali a dostávali pohoštění či výslužku. Po Masopustu má následovat 40 ti denní půst.

www.zswaldorfostrava.cz/fotogalerie/#dscf4149-jpg