Svatý Martin - Jana Dudová

   Protože waldorfská pedagogika klade důraz na rytmus, a s ním tedy i na rytmy opakující se v přírodě, jsou důležitou součástí každého waldorfského školního roku slavnosti, které dětem pomáhají tyto opakující se cykly intenzivně prožít a lépe pochopit. Jednou z těchto slavností, podtrhujících přirozený rytmus a koloběh života kolem nás a v nás, je právě Svatomartinská slavnost.

     Příjezd Svatého Martina na bílém koni je milníkem, který symbolizuje příchod zimy. "Přijel k nám bílý kůň, zalehl nám celý dvůr", praví staré, všem známé lidové rčení. Letos zatím po sněhu nikde ani památky, ale Sv. Martin na bílém koni se nám v úterý 11. listopadu přeci jen přijel během Svatomartinské slavnosti aspoň na okamžik ukázat :-)

     Důležitým tématem svatomartinského svátku je také akt obdarování a soucitu s druhými. Legenda o Sv. Martinovi totiž vypráví o římském vojákovi Martinovi, který přesto, že měl za sebou mnoho válečných zkušeností, zůstal (dobrým) člověkem a neztratil soucit s druhými lidmi. Jednou, když Martin projížděl městskými branami, spatřil mrznoucího žebráka. Chtěl jej obdarovat, ale neměl nic než kožešinový plášť, který jej chránil před zimou. Sejmul tedy plášť z ramen, přeťal jej mečem vedví a polovinu svého pláště žebrákovi daroval...

     Tento svátek nám připomíná, že jako se rozdělil svatý Martin, měli bychom se i my dělit s těmi, kteří to potřebují. To je poselstvím legendy o Sv. Martinovi a myšlenkou svatomartinského svátku.  A tak jsme se i my během lampionového průvodu měli možnost podělit s druhými alespoň o světélko své  svíčky a prožít příjemné okamžiky ve společnosti kamarádů a přátel. Pro děti to byl jistě pohádkový a trošku i tajemný zážitek, neb průvod šel celou cestu již za tmy, jen s rozsvícenými lampiónky.

   Celé svatomartinské dění naší základní školy začalo v jednotlivých třídách, kde na rodiče čekaly děti s nacvičeným představením. Protože naše dcera navštěvuje první třídu, užili jsme si společně s ostatními rodiči prvňáčků mini divadelní hru se zpěvem, která nám přiblížila děj legendy o Sv. Martinovi. Po skončení představení se všechny děti, rodiče i učitelé shromáždili před školou, kde už měly děti připraveny své vlastnoručně vyrobené lampiony, které v předešlých týdnech tvořily ve výuce. Všichni jsme si zapálili v lampionech svíčky a mohlo se vyrazit.

   Po cestě občas někomu světélko v lampionku zhaslo, a tak se nejednou naskytla příležitost si vzájemně pomoci a podělit se o oheň ze svého světélka.

Když celý průvod došel na Náměstí Svatopluka Čecha, Sv. Martin už tam na nás čekal. A seděl na opravdovém bílém koni, což bylo pro ty, kteří ještě svatomartinskou slavnost nezažili, milým překvapením. Hlavně děti nemohly z živého koně oči spustit. Všichni jsme se shromáždili okolo Martina a děti jej uctily zpěvem písní. Než se Svatý Martin s koněm otočil a rozjel zpět do své legendy, aby nám zmizel na celý další rok, poděkovali jsme mu ještě za to že nás navštívil alespoň potleskem.

Tak zase za rok, Martine!

 

Autor : Jana Dudová